CHKO Slavkovský les je botanicky velice hodnotným územím. Najdeme zde nejen celou řadu zajímavých, vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin, ale i opravdové klenoty. Mezi ně bezpochyby patří endemitní druh – rožec kuřičkolistý nebo velmi vzácný svízel sudetský. Rožec kuřičkolistý roste pouze v centrální části Slavkovského lesa a nikde jinde na světe. Svým výskytem je vázaný na stanoviště s hadcovým podložím a většinou ho najdeme v těsné blízkosti hadcových skalek. Nezřídka však obsazuje i vlhčí stanoviště na narušovaných půdách a další místa se sníženou konkurencí ostatních rostlin. Svým vzhledem rožec kuřičkolistý připomíná běžný rožec rolní, má však výrazně kratší a kulatější lístky. Svízel sudetský se kromě Slavkovského lesa vyskytuje už pouze v krkonošských karech. Podobně jako rožec kuřičkolistý roste pouze v centrální hadcové části chráněné krajinné oblasti, většinou na stanovištích v blízkosti skalních výchozů.  

Významnou kapitolou zdejší květeny jsou rostliny ze skupiny orchidejí. Nejběžnější z nich je bezesporu prstnatec májový, jehož květenství bývají v květnu ozdobou vlhkých luk. Později rozkvétají další z běžnějších druhů – prstnatec Fuchsův, který můžeme najít od května až do srpna na vlhčích loukách ale i v lesích nebo kruštík širolistý, kvetoucí v červenci ve světlejších lesích a při jejich okrajích. Na některých loukách či pastvinách můžeme na jaře nebo časném létě objevit i vzácnější druhy – např. vemeníček zelený, bíle kvetoucí vemeník dvoulistý, červenofialovou pětiprstku žežulník, vstavač kukačku, vstavač mužský, vstavač osmahlý, na vlhkých loukách a slatiništích také žlutavý kruštík bahenní a stinnějších mokřadech pak drobnou, zelenobílou korálici trojklannou. V bučinách lze od května do června spatřit bradáček vejčitý nebo saprofytický, tedy nezelený druh, získávající energii rozkladem organických látek obsažených v půdě a z opadu – hlístník hlízdák.

Další zajímavou skupinou rostlin ve Slavkovském lese, zahrnující často i velmi vzácné druhy, jsou ostřice, které jsou však pro laika vzhledově mnohem méně atraktivní, velice těžko rozpoznatelné a nezřídka jsou tak považovány jednoduše za “trávy”, ačkoliv tomu tak zdaleka není. Nejvíce druhů ostřic najdeme pravděpodobně na vlhkých stanovištích, při okrajích vodních ploch a podobně, ale řada druhů roste běžně v lesích nebo třeba na suchých loukách. Jak již bylo řečeno, vzhledem často připomínají trávy, ale nemají stébla s kolénky, nýbrž lodyhy, které bývají často trojboké. Ze vzácných ostřic můžeme ve Slavkovském lese najít např. ostřici blešní, Davallovu, dvoudomou, odchylnou, latnatou aj., rostoucí hlavně na vlhkých a rašelinných loukách. 

Také kapradiny jsou zastoupeny řadou vzácnějších druhů – na hadce vázanou dvojicí kapradinek sleziníkem nepravým a sleziníkem hadcovým. Na amfibolitových skalách roste vzácně také kapradinka skalní. Zvláštní dvojicí vzácných kapradin jsou vratičky, které nám mohou na první pohled kapradiny připomínat jen velmi vzdáleně. Na vřesovištích, v okolí skalek či pastvinách můžeme občas objevit vratičku měsíční, mnohem větší vzácností je ale nález vratičky heřmánkolisté. Nepříliš častými druhy kapradin jsou také žebrovice různolistá nebo sleziník zelený. 

Z dalších vzácných druhů jmenujme alespoň vrbu borůvkovitou, bahničku chudokvětou, hořeček drsný, zběhovec jehlancovitý, kociánek dvoudomý, hořec hořepník, zábělník bahenní, všivec bahenní, rdest alpský, bařičku bahenní, přesličku luční, vranec jedlový, lilii zlatohlavou, kosatec sibiřský, klikvu bahenní, upolín evropský a mnohé další, např. masožravé rostliny - tučnici obecnou a rosnatku okrouhlolistou.  



Podrobnosti, nové nálezy či zajímavosti o flóře i fauně Slavkovského lesa si můžete přečíst v časopisu Arnika.