Slavkovský les se výrazně odlišuje od ostatních chráněných krajinných oblastí výskytem mimořádného množství vývěrů minerálních pramenů i podzemních plynů. Fenomén přírodních léčivých zdrojů se zde proto stal jedním z hlavních předmětů ochrany.

Tento jev se v podobném rozsahu nevyskytuje nikde jinde v České republice a ojedinělý je i v rámci Evropy. Jeho vznik je společně se současnou podobou místního reliéfu podmíněn složitým geologickým vývojem a dramatickými změnami, které zde proběhly v mladších třetihorách. Zhruba před 10 až 15 miliony let začala intenzivní sopečná činnost, došlo k vyzdvihnutí zdejší paroviny a krajina byla rozlámána četnými hlubinnými zlomy. Tyto faktory podmínily vývoj karlovarské zřídelní struktury a vznik velkého množství vývěrů studených kyselek, plynného oxidu uhličitého i dalších plynů, které vyvěrají na povrch právě v místech zlomů a poruchových linií v širokém okolí Mariánských Lázní. Představují tzv. post-vulkanické jevy, které jsou důkazem dávné sopečné činnosti v regionu a napovídají, že zemské nitro zde není ani dnes zcela klidné. V celé Karlovarské vrchovině bylo historicky registrováno více než tisíc vývěrů minerálních vod, z nichž většina byla nebo stále je doprovázena oxidem uhličitým v rozpuštěné nebo plynné formě.

Podzemní vody krystalinika Slavkovského lesa, včetně vod minerálních, jsou převážně typu uhličitanové nebo uhličitanovo-síranové. Patří ke svrchní hydrologické zóně s omezeným oběhem podzemních vod. Jejich alkalická mineralizace většinou nepřesahuje hodnoty 10 g/lMinerální vody na území CHKO Slavkovský les příslušejí k tzv. karlovarskému typu a lze je rozdělit zhruba do tří základních skupin:

•    studené prosté kyselky – proplyněné oxidem uhličitým s celkovou mineralizací nižší než 1 g/l
•    uhličité minerální vody – proplyněné oxidem uhličitým s mineralizací přesahující 1 g/l
•    karlovarské uhličité termy – směs termální vody chemicky složitého typu a plynného oxidu uhličitého

Kyselky jsou převažujícím typem zdejších minerálních vod. Vznikají rozpuštěním oxidu uhličitého v podzemní vodě. V závislosti na geologickém podloží je pak voda obohacena o nejrůznější příměsi – minerály. Zdejší raritou jsou minerálky mimořádně bohaté na hořčík, které vznikají díky ojedinělému hadcovému podloží v centrální části Slavkovského lesa. Nejvýznamnější z nich je proslulá Grünská kyselka vyvěrající nedaleko obce Louka. Tato historická předchůdkyně dnešní Magnesie byla vyhlášeným pramenem i oblíbeným výletním místem již v 17. století. Minerální voda Magnesia, jakou známe dnes, se v současné době získává i z dalších zdrojů nacházejících se v okolí původní kyselky, která je ale údajně nejkoncentrovanějším a také jediným volně přístupným zdrojem. 

Blahodárné účinky zdejších pramenů znali naši předkové již ve 13. století, avšak významný rozvoj lázeňství je datován až o několik století později. V místech, která takřka nedávno bývala nedotčenými mokřady, dnes stojí naše nejvýznamnější lázeňská města. Kromě věhlasných léčivých pramenů a znamenitých kyselek, jaké odsud známe, vyvěrají stovky dalších i ve volné krajině Slavkovského lesa. Nejznámějších z nich je několik desítek – ty byly v minulosti upraveny a hojně využívány. Celá řada z nich je udržována a využívána dodnes a i v současné době poskytuje výbornou vodu.

Vývěry minerálních pramenů jsou chráněny např. v přírodních památkách Koňský pramen a Čiperka.

Mofety

Místa, kde ze země vyvěrají pouze plyny nesloučené s vodou, jsou tzv. mofety. Jde převážně o oxid uhličitý, který bývá obohacen o typické příměsi, jako je sirovodík s charakteristickým zápachem, metan nebo dokonce hélium. Území se soustředěným výskytem mofet, tzv. mofetová pole, se nacházejí podél geologických zlomů a zpravidla se tak na lokalitě vyskytují ve větším počtu. Mají podobu prohlubní kruhovitého tvaru bez vegetace, které se v zemi vytváří vlivem vysokého tlaku plynu vystupujícího na povrch. Krátery mohou být zcela suché nebo naplněné srážkovou vodou - tehdy můžeme vidět i slyšet charakteristické bublání. V případě, že oxid uhličitý doprovází sirovodík, výskyt mofet prozradí charakteristický zápach už z dálky. Mofety jsou často nečekanou pastí pro drobné živočichy, které dokážou plyny hromadící se na jejich dně i usmrtit.

Na území CHKO Slavkovský les můžeme mofety pozorovat v přírodní rezervaci Smraďoch nebo Mokřady pod Vlčkem a v přírodních památkách Sirňák nebo Milhostovské mofety. Nejvýznamnější a největší mofetová pole však nalezneme za hranicí CHKO a to v unikátní národní přírodní rezervaci Soos nedaleko Františkových Lázní a na lokalitě Hartoušovské mofety v národní přírodní památce Bublák a niva Plesné.